Welcome to the Netflix Partner Help Center. Have a question or need help with an issue? Send us a ticket and we'll help you to a resolution.

Style Guide pro zvukové popisy – v2.5

 

ÚČEL

CÍL

1.0 ZÁSADY

1.1 ZÁKLADY

1.2 POPIS UDÁLOSTÍ

KDO

CO

KDY/KDE

JAK

1.3 CENZURA

1.4 KONZISTENTNOST POPISŮ

2.0 POPIS PRVKŮ V OBRAZE

2.1 TEXT V OBRAZE

2.2 TITULKY PRO CIZÍ JAZYK A TĚŽKO SROZUMITELNÉ DIALOGY

2.3 TITULKY K PÍSNÍM V CIZÍM JAZYCE

2.4 LOGA

2.5 NÁZVY A ÚVODNÍ/ZÁVĚREČNÉ TITULKY

2.6 KREDITY KE ZVUKOVÉMU POPISU

3.0 HLASY

3.1 HLASOVÝ CASTING

POHLAVÍ

VĚK

KVALITA HLASU

PŘÍZVUK

3.2 PRÁCE S HLASEM

3.3 KONZISTENTNÍ VÝBĚR VYPRAVĚČE

4.0 ŽÁNRY

4.1 OBSAH PRO DĚTI

4.2 HOROR/NAPĚTÍ

5.0 VYPRAVĚČSKÉ TECHNIKY

5.1 NAZNAČOVÁNÍ

5.2 ÚHLY A PŘECHODY ZÁBĚRŮ

5.3 MONTÁŽE

5.4 PLYNUTÍ ČASU

6.0 TECHNICKÉ POŽADAVKY

 

 

ÚČEL

Tenhle dokument popisuje požadované postupy tvorby zvukového popisu k obsahu Netflix. Není to ale kompletní příručka a nelze k němu tak přistupovat. V případech, které nejsou v tomto dokumentu popsány, nebo pokud se ve vašem regionu používají standardní postupy odlišné od těchto pokynů, kontaktujte zástupce Netflixu.

 

CÍL

Vytvořit přístupný audiovizuální materiál výstižně popisující informace důležité pro děj nebo postavy, které by jinak mohl zrakově hendikepovaný divák propásnout.

 

1.0 ZÁSADY

1.1 ZÁKLADY

Při rozhodování, které detaily a v jakém množství do popisu zahrnete, uvažujte pragmaticky a berte v potaz časová omezení. Popište jenom nejdůležitější události scény. Naopak nepopisujte vizuální podrobnosti, které nemají význam pro porozumění scéně a nepřispívají k požitku z ní. Nechte prostor dialogu, zvukovým efektům, hudbě a záměrnému tichu. Dialogy a hudba přímo spojené s dějovou linkou mají vždy přednost. 

 

1.2 POPIS UDÁLOSTÍ

Do popisů událostí není vždy potřeba zahrnovat všechny prvky. Rozhodněte, co je nejrelevantnější pro děj tak, aby mohl plynout bez negativního vlivu na divácký zážitek. Vyhněte se zahlcování diváků informacemi, které nejsou relevantní nebo se dají vyjádřit pomocí dialogů/hudby.

 

KDO

  • V popisu se zaměřte na hlavní a nejdůležitější vedlejší postavy a popište vzhledové aspekty, které přibližují jejich identitu, charakter a vlastnosti (jak vypadají, jak se pohybují, co mají na sobě, mimika atd.).
    • Náš obsah čím dál častěji odráží rozmanitost lidských zkušeností a prožitků. Až budete přemýšlet o tom, koho a jak podrobně popíšete, zohledněte požadavky děje a význam líčení. Popis má být faktický a má upřednostňovat viditelné vlastnosti jednotlivců, které vystihují jejich osobní vlastnosti, např. podobu účesu, barvu pleti, barvu očí, postavu, výšku nebo věk (před čtyřicítkou, padesátnice, náctiletý atd.), vlastnosti spojené s viditelnými hendikepy apod. U všech popisovaných hlavních a důležitých vedlejších postav musí být popis konzistentní (žádná postava nesmí díky konkrétní vlastnosti vynikat nad ostatními, všechny je potřeba popisovat stejným způsobem) a musí začínat od člověka (tj. „plavec s jednou nohou“, a ne „jednonohý plavec“).
    • V případech, kdy z děje ani jinak nejde zjistit rasu, etnický původ nebo genderovou identitu, se nepokoušejte o vlastní odhady. Namísto toho se zaměřte na fyzické vlastnosti postavy, jak jsou popsané nahoře.
  • U skutečných postav je potřeba určit, nakolik jsou ve vašem regionu známé. Podle toho se následně rozhodněte, jaké prvky bude obsahovat jejich popis. Totéž může platit i pro fiktivní postavy (např. leprikón vs. skřítek). 
  • Pokud vás tlačí čas nebo je informací příliš, popisujte postavy postupně.
  • Popis by měl zahrnovat i vztahy, o kterých už se ví. 
  • Postavy by se v ideálním případě neměly označovat jménem do chvíle, než budou představeny v dialogu nebo v dějové lince. Pokud jsou ale postavy v popkulturním kontextu známé nebo pokud je to důležité pro načasování, jednoznačné vyznění nebo identifikaci postav ve velké skupině, je možné jmenovat je i dříve. 
    • Jménem neoznačujte postavy, které mají záměrně zůstat neznámé.
    • Ještě než postavu poprvé označíte jménem, které pak zazní v dialogu, přidejte před jméno i popis jejího vzhledu (např. „muž s plnovousem, Jack“).

 

CO

  • Součástí popisu by měla být mimika, řeč těla a reakce, zvlášť pokud jsou v rozporu s dialogem. Pokud jsou s ním naopak v souladu, je možné je vynechat.
  • Prvky vizuálního stylu nebo filmové řeči je potřeba zahrnout, pokud jsou zásadní pro děj nebo žánr (např. významné textově-typografické prvky nebo roztřesená kamera).
  • Směr pohybu je potřeba popsat, pokud je významný pro děj.
  • Popis by měl být co nejpřesnější a neměl by obsahovat obecné pojmy nebo názvy značek, pokud nejsou důležité pro děj.
    • Výjimka: Pokud není možné dojít k jednoznačnému rozhodnutí, nesnažte se hádat a použijte obecný pojem (např. pokud nedokážete určit, co kuchař krájí, je lepší říct, že krájí bylinky, než že krájí petrželku – obraťte se na zástupce Netflixu.)
  • Barvy zmiňujte, pokud jsou relevantní pro scénu a dovolujte to čas.
  • Určitá míra subjektivity je sice nevyhnutelná, ale pokud to obsah vysloveně nevyžaduje, popis by neměl vyjadřovat žádný názor.

 

KDY/KDE

  • Popis by měl zahrnovat místo, čas a počasí, pokud je relevantní pro scénu nebo děj.
  • Při rozhodování o míře podrobnosti popisu se zamyslete nad tím, jestli má prostředí symbolickou funkci (např. může přiblížit vlastnosti postavy) a jestli má větší význam pro děj než jiné prvky.
  • U vizuální akce je nejlepší uvést směrový popis vztažený k divákovu tělu (např. „myš zaběhla za strom napravo od domu“). 
  • Při vytváření zvukového popisu pro jazyk odlišný od originálního jazyka je nutné posoudit, jak známé nebo neznámé je prostředí pro jiné než původní publikum, a popis tomu následně uzpůsobit (tj. označování vs. vysvětlování. Nejlepším řešením je označení a pak vysvětlení, pokud to ale dovoluje čas. Např. „Tower Bridge – most se dvěma věžemi přes řeku Temži“, „Má na sobě barretinu – typickou katalánskou červenou pokrývku hlavy).

 

JAK

  • Popis by měl být informativní a nenáročný, v přítomném čase, třetí osobě a z pohledu vševědoucího vypravěče („otáčí se do kamery a mrká na nás“). Množné číslo první osoby se dá použít, pokud odpovídá stylu obsahu, hlavně v případě programů pro děti („Kampak nás to vezme teď?“).
  • Výběr slov by měl odrážet převládající jazyk a jazykovou variantu programu (např. americká angličtina vs. britská angličtina, kastilská španělština vs. mexická španělština), měl by odpovídat žánru a vyznění obsahu a zároveň brát v potaz cílové publikum.
    • Jazyky se vyvíjejí, a proto je potřeba pečlivě volit slova a jejich historický kontext. Udělejte si průzkum a nepoužívejte slova vyjadřující negativní postoje nebo zaujatost vůči skupinám lidí, případně zastaralá nebo nepřijatelná slova. Projděte si Pokyny pro inkluzivní a citlivý jazyk pro češtinu a knihovnu Sensitive Terms v části Terminology, a pokud budete potřebovat další pomoc, obraťte se na zástupce Netflixu.
  • Věnujte pozornost slovesům. Když vyberete nejvhodnější sloveso, bude výsledek skutečnější a celý postup bude rychlejší než přidávání příslovce, které má zdůraznit obyčejné sloveso (např. belhá se místo chodí se mu obtížně).
  • Místo opisů používejte zavedené termíny (např. plié vs. pokrčení v kolenou v baletním kontextu).
  • Zájmena je vhodné používat, jenom pokud je jasné, na koho odkazují. V případě nejasností ohledně používání zájmen se obraťte na zástupce Netflixu.
  • Při popisu tvarů a velikostí doporučujeme využívat srovnání se známými předměty. K popisu velikostí využívejte obecně známé předměty, tj. vyhněte se popisu 100 m jako délky jednoho fotbalového hřiště a použijte obecnější možnost.
  • Popis přes dialog používejte jenom v krajních případech, např. když se dějová linka bez popisu nemůže dál rozvíjet. Za takových okolností je přípustný popis přes potlesk, smích, repetitivní dialog nebo hudbu. Pokud to ale není nezbytně nutné, popisu přes dialog se vyhněte.
  • S texty písní nakládejte jako s dialogem a popisujte přes ně, jenom pokud je to nutné. Pokud jste nuceni popisovat přes texty písní, nechte píseň rozehrát. Pokud text písně nenese význam a důležitější je vizuál, popište, co se děje. Popisujte nejlépe ve chvílích, kdy se text opakuje, například v refrénu.
  • Hudbu, zvukové efekty (např. zvuky boje a výbuchů) a záměrné ticho přerušujte, jenom pokud je potřeba včas popsat nezbytné prvky. 

 

1.3 CENZURA

Vyhněte se cenzuře: necenzurujte žádné informace. Popis by měl být zcela přímý i v případech, že se týká nahoty, sexuálního styku nebo násilí. Volba jazykových prostředků by měla zohledňovat cílové publikum a přístupnost (zohledněte obsah programu). Pokud potřebujete pomoc s určením cílového publika a přístupnosti konkrétního pořadu, obraťte se na zástupce Netflixu.

 

1.4 KONZISTENTNOST POPISU

Výběr slov, vlastnosti postav a vizuální prvky (např. pojmenování míst) musí být v rámci pořadu a ve všech dílech i řadách konzistentní. Pomůže vytvoření glosáře.

 

2.0 POPIS PRVKŮ V OBRAZE

2.1 TEXT V OBRAZE

Než informace přidáte do popisu, ujistěte se, že je nepředávají jiné prvky, např. dialogy. Text je možné zpracovat synchronně nebo asynchronně a doslovně nebo parafrází.

Ke zpracování textu v obraze je možné použít různé techniky: vysvětlení („objevila se slova“), změna tónu hlasu, která naznačí rozdíl mezi čtením a vlastním popisem, nebo použití jiného hlasu či hlasů. Obsazení dalšího hlasu konzultujte se zástupcem Netflixu.

Právní prohlášení je nutné číst v jejich skutečném znění.

 

2.2 TITULKY PRO CIZÍ JAZYKY A TĚŽKO SROZUMITELNÉ DIALOGY

Techniky používané pro text v obraze by se měly používat i v případě titulků (vysvětlení, jméno mluvčího, změna tónu, více hlasů). V popisu by se titulky měly číst slovo od slova. Zvuk původního dialogu by měl být ztlumený, aby nedošlo k nejasnostem, ale divák by stále měl slyšet původní dialog v pozadí. Pokud se potřebujete vyhnout nejasnostem, přidejte do popisu slovo „titulky“ (např. když se poprvé objeví na obrazovce). Slovo pak znovu zopakujte, pokud od prvního výskytu uplynulo významné množství času.

Titulky pro těžko srozumitelné dialogy by měly být do popisu zahrnuty, jenom pokud je zvuk nesrozumitelný. Vyhněte se popisu přes repliky srozumitelné v původní verzi.

U obsahu s častým výskytem titulků bude možná potřeba angažovat další hlasy, které pomůžou rozlišit mluvčí. Obsazení dalších hlasů konzultujte se zástupcem Netflixu.

 

2.3 TITULKY K PÍSNÍM V CIZÍM JAZYCE

Pokud jsou písně otitulkované, protože texty jsou důležité pro děj, je titulky potřeba přečíst stejným hlasem jako popis. Titulky nezpívejte, ale načasujte jejich čtení tak, aby co nejvíce pasovaly do rytmu hudby a nepřekrývaly klíčové fráze původní písně.

Pokud je text písně otitulkovaný, ale nemá význam pro děj, nakládejte s ním jako s dialogem (nemluvte přes něj).

 

2.4 LOGA

Pokud to umožňuje čas, měl by popis zahrnovat i loga v obraze, názvy společností a detaily zobrazovaných log a značek. Buďte konzistentní a zohledněte případné průběžné změny log.

Pokud se v obraze objeví logo Netflix, popište ho v souladu s dokumentem Netflix Original Credits.

 

2.5 NÁZVY A ÚVODNÍ/ZÁVĚREČNÉ TITULKY

Popis by měl zahrnovat všechny úvodní a závěrečné titulky. Pokud to nebude příliš rozptylující, použijte pro ně jiný tón hlasu, ale v případech, kdy popis titulků zasáhne do dialogů a akce, můžete upravit načasování a popsat text před skutečným zobrazením titulků nebo po něm. Pokud je čas omezený, lze titulky krátit se zachováním významu. Titulky seřaďte podle pořadí, v jakém se zobrazí. Snažte se, aby v úvodních nebo závěrečných titulcích zazněly následující informace:

 

  • Námět, scénář, režie, obsazení hlavních rolí, produkce, výroba, kamera, střih, hudba a zvuk

Pokud není možné pokrýt všechny titulky, je potřeba zmínit to v popisu větou: „Následují další titulky“. 

Při vytváření zvukového popisu odlišného od původního jazyka (tj. ZP, který se prolíná s dabingem), pokryjte výše uvedené titulky, jenom pokud jsou ve stejném jazyce jako ZP, který vytváříte. Jinak zmiňte, že se zobrazují titulky v příslušném jazyce, např. větou „Zobrazují se úvodní titulky v japonštině“. Pokud to čas umožní, zobrazené dabingové kredity přečtěte po titulcích uvedených výše nebo namísto původního obsazení hlavních rolí.

Název obsahu uveďte slovem „název“. Pokud je to relevantní, zahrňte i popis typografie. Při vytváření zvukového popisu odlišného od původního jazyka (tj. ZP, který se prolíná s dabingem), použijte Netflixem schválené překlady uvedené v nástroji Terminology v kategorii Main Title.

 

2.6 KREDITY KE ZVUKOVÉMU POPISU

Do zvukové stopy popisu mezi posledním záběrem a koncem závěrečných titulků zahrňte název studia, jméno scenáristy a jména dabérů. Pokud to čas nebo prvky přidané mimo hlavní program (např. ukázky) nedovolují, zeptejte se zástupce Netflixu, kam kredity umístit.

 

3.0 HLASY

3.1 HLASOVÝ CASTING

Hlas pro ZP je nutné vybrat podle následujících kategorií:

 

POHLAVÍ

Vyberte pohlaví, které bude doplňovat většinu hlasů ve filmu, nebo s nimi bude naopak kontrastovat. Někdo zastává názor, že rozdíly mezi dialogem a popisem by měly být snadno rozpoznatelné, jiní ale tvrdí, že vzhledem k tématu by si hlasy měly být podobné. Pohlaví mluvčího vybírejte podle konkrétního případu.

 

VĚK

Věk mluvčího pro ZP by měl odpovídat obsahu a věku cílového publika – např. pro seriál Sexuální výchova je vhodnější mladší hlas a pohlaví tady nehraje důležitou roli. Výjimkou jsou programy pro malé děti, do kterých se nejlépe hodí starostlivý a pečující hlas.

 

KVALITA HLASU

Kvalita hlasu ZP by měla odpovídat převažující náladě obsahu – např. pro milostné příběhy je vhodný sladký až medový hlas a pro westerny drsnější mužsky hlas.

 

PŘÍZVUK

Přízvuk hlasového herce by měl odrážet převažující přízvuk programu (americká angličtina vs. britská angličtina, kastilská španělština vs. mexická španělština).

Důležitější než hlasové charakteristiky je ale schopnost hlasového herce porozumět obsahu programu a vyjádřit emotivnost scény.

Použití více hlasů pro ZP nabízí větší množství kreativních možností. Obsazení dalšího hlasu ale nejdříve konzultujte se zástupcem Netflixu.

 

3.2 PRÁCE S HLASEM

Popis by měl odpovídat hlasitosti, rychlosti, emočnímu vyznění a rytmu originálu.

  • Hlas – Vyhněte se monotónnímu nebo zpěvnému projevu. Hlas vypravěče musí být rozpoznatelný od jiných hlasů v programu, ale neměl by být rušivý ani příliš živý, aby se nestal hlasem postavy, pokud to obsah nevyžaduje. U vybraných pořadů si Netflix může vyžádat specifický projev v závislosti na obsahu (např. empatičtější projev v emotivním smyšleném příběhu).
  • Výslovnost a rychlost – Mluvte zřetelně a rychlostí, která je srozumitelná. Vyhněte se příliš rychlému nebo příliš pomalému projevu. Rychlost popisu by měla co nejvíc odpovídat dynamice scény. Během romantické scény by měl popis plynout nenuceně a dávat dostatek prostory tichu a pauzám, pokud je to nutné. Při souboji nebo honičce by pak měl popis být rychlejší a údernější.

 

3.3 KONZISTENTNÍ VÝBĚR VYPRAVĚČE

Ve všech dílech a řadách seriálu i pokračováních filmů využijte stejného vypravěče. Pokud není k dispozici nebo pokud jste přesvědčeni, že jiní hlasoví herci by se ke konkrétnímu typu obsahu (např. seriálová antologie) hodili lépe, obraťte se na zástupce Netflixu.

 

4.0 ŽÁNRY

Zjistěte, jaký má obsah žánr, vizuální styl a časové a prostorové určení (kdy a kde). Vybírejte slova a výrazy ze stejného sémantického okruhu, a když to bude nutné, podívejte se do původního scénáře, pokud je k dispozici.

 

4.1 OBSAH PRO DĚTI

Tón a volba slov by měly odpovídat věkovému rozpětí cílového publika. Osobnější přístup může být vhodnější. U výukových materiálů nebo situací, kdy je divák vyzýván ke sledování specifických činností postavy na obrazovce, by měl být zvukový popis upraven tak, aby zrakově hendikepovaný divák pochopil, že je dění na obrazovce mířeno na něj („pro nás“, „pojďme to zkusit“).

 

4.2 HOROR/NAPĚTÍ

Popis by měl nechávat prostor záměrným pauzám, dramatickému tichu a hudební složce filmu tak, aby mohl zrakově hendikepovaný divák prožívat stejné stupňování napětí, jaké zamýšleli autoři filmu. Stejný prožitek by měl být zohledněn i v přednesu.

 

5.0 VYPRAVĚČSKÉ TECHNIKY

Nedoporučujeme používat žargon a technické pojmy, ale filmová terminologie, která je běžně známá, může být důležitá pro načasování a vysvětlení nebo se může hodit k příběhu či žánru (např. „teď detailní záběr“).

 

5.1 NAZNAČOVÁNÍ

Popis by měl být synchronizovaný s obrazem, zvlášť v případě komických scén. Úprava načasování (dřívější popis) je ale možná, pokud je potřeba představit prvky zápletky dříve než v obraze. Platí to především v případech, kdy neexistuje jiný způsob, jak informovat diváky o obsahu. 

 

5.2 ÚHLY A PŘECHODY ZÁBĚRŮ

Pokud jsou přechody důležité pro pochopení scény, v popisu uveďte, kde se akce odehrává nebo kde se v novém záběru nacházejí postavy. Úhly nebo perspektiva záběrů by měly být do popisu zahrnuty, jenom pokud je to důležité pro obsah („seshora“ nebo „z ptačí perspektivy“).

 

5.3 MONTÁŽE

Pokud to čas dovoluje, popište obrazové montáže nebo sekvence statických záběrů. V případech, kdy jsou relevantní, ale k dispozici je jenom omezený čas, zmiňte několik nejdůležitějších.

 

5.4 PLYNUTÍ ČASU

Časové posuny, které souvisí s postavami, popisujte vždy. Při popisování událostí, jako je například návrat ve vzpomínkách nebo snová sekvence, zahrňte do popisu vizuální nápovědy, aby bylo zřejmé, že se jedná o takové případy, a buďte v tom konzistentní v rámci celého programu.

 

6.0 TECHNICKÉ POŽADAVKY

Popis je do zvukové stopy potřeba namíchat jako součást původního obsahu. V případě zvuku 5.1 patří zvuk do středního kanálu. Další informace k mixu najdete v našich technických specifikacích.

  • V 5.1 Printmasteru (PM) ztlumte střední kanál jenom v pasážích s popisem. U velmi hlasitých sekvencí filmu s širokým dynamickým rozpětím je možné ztlumit i levý a pravý kanál, ale ne o víc než -6 dB a v nejnutnějších případech až o -12 dB.
  • V 2.0 Printmasteru ztlumte příslušným způsobem oba kanály.
  • Původní verzi / PM je možné ztlumit i ručně. Během velmi hlasitých pasáží v Printmaster zvuku nesmí voiceover/ZP přesahovat specifikace Netflixu pro hlasitost.
  • Ztlumte původní verzi mixu o 6–12 dB podle uvážení zvukaře. Zvukový popis nebo voiceover by měl být čistý, srozumitelný a měl by být přirozeně doprovázený původním dialogem. Co se týče dynamiky původního zvuku a vnímané hlasitosti mixu s přidaným zvukovým popisem, jde o subjektivní volby.
  • Kompresory vedlejších zvukových stop by neměly mít reakční čas kratší než 2 ms a delší než 15 ms. Snažte se vyhnout kompresním artefaktům a dosáhnout transparentní, přirozené odezvy.
  • Hladina zvuku mixu by se měla řídit specifikacemi Netflixu pro LKFS hlasitost a pro špičky modulace.
  • Hladina zvuku mixu by neměla obsahovat přechody ke zvukovému popisu nebo od něj delší než 5 sekund. Vyhněte se rychlým přechodům a znatelným změnám hladin a vytvořte plynulé přechody.
  • Co se týče ekvalizace a dynamického zpracování, voicever by měl znít přirozeně. Dobrá nahrávka bude obecně potřebovat jen malou míru zpracování pomocí ekvalizace a dynamické komprese. Vyhněte se přílišným úpravám a dočišťování ruchů, protože nahrávky by měly být čisté z výroby (NR může způsobit výskyt závažných artefaktů, pokud se používá nadměrně).

 

 

Seznam změn

27. 4. 2023

  • Přidány odkazy na Pokyny pro inkluzivní a citlivý jazyk a citlivé pojmy.
  • Aktualizovány pokyny pro názvy a úvodní/závěrečné titulky u nepůvodního ZP.
  • Kredity ke zvukovému popisu aktualizovány a přesunuty do jiné části.
  • Aktualizace části o konzistentním výběru vypravěče.
  • Technické požadavky přesunuty do jiné části.
Was this article helpful?
0 out of 0 found this helpful